Literární salon

Literární salon

Literární salon

Vydavatelství    Čtení / Festivaly    V médiích    Salony na Loretě Kontakt    O nás    Sponzoři   Z historie LS

 

 

Elena Buixaderas – Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla, 2025, edice Bilingva
(překlad ze španělštiny Tereza Riedlbauchová za spolupráce Denisy Škodové)

Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla Eleny Buixaderas je sbírka o touze, imaginaci, povaze lásky a na druhé straně o pomíjivosti, rozpadu představ a stárnutí. Vypráví příběh ženy ve středním věku a mladšího muže, který se odehrává na konkrétních místech Prahy, obtěžkaných historickými událostmi. Paralelní rovinu tvoří antické mýty v čele s hrdinou Achillem (častý motiv letu upomíná na Ikara; dílo je uvedeno mottem Heleny Trójské). Hrdinka splývá nejen s mytickými postavami, ale též s objektem své touhy. I. oddíl vypovídá o síle fantazie a zachycuje náhodná setkávání protagonistů, přičemž základní linkou je zde spojení představa-oko-pohled. Ve II. oddíle se dvojice postupně seznamuje a vstup reality začíná představu drolit. Ve III. oddíle dochází k vítězství reality a zániku vytvořeného hrdiny.

Elena Buixaderas – Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla, 2025, colección Bilingva
(traducción del español Tereza Riedlbauchová en colaboración con Denisa Škodová)

Inventar a Aquiles, de Elena Buixaderas, es un poemario sobre el deseo, la imaginación, la naturaleza del amor y, por otro lado, sobre la fugacidad, la desintegración de las ilusiones y el envejecimiento. Cuenta la historia entre una mujer de mediana edad y un hombre más joven, que se desarrolla en lugares concretos de Praga, cargados de significado histórico. En un plano paralelo aparecen mitos antiguos, encabezados por el héroe Aquiles (el motivo recurrente del vuelo evoca Ícaro; la obra se inicia con un lema de Helena de Troya). La heroína se confunde no solo con personajes míticos, sino también con el objeto de su deseo. La 1a parte habla del poder de la imaginación y captura encuentros fortuitos entre los dos protagonistas, mientras que el hilo argumental es la conexión imaginación-ojo-mirada. En la 2a parte, ambos se van conociendo y lo real comienza a desmoronar lo imaginado. La 3a parte conduce a la victoria de la realidad y la desaparición del héroe inventado.

 

Curriculum Vitae – ze sbírky Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla

ELENA BUIXADERAS (* 9. 8. 1969, Murcia, Španělsko)

Vyrůstala ve Vitorii v Baskicku. Vystudovala fyziku na Univerzitě v Baskicku a později v Zaragoze. Od roku 1996 žije trvale v Praze, kde rozvíjí jak vědeckou, tak literární činnost. Doktorské studium dokončila na Akademii věd ČR, kde od té doby působí jako vědkyně ve Fyzikálním v ústavu; v současnosti řídí jednu z výzkumných skupin. V roce 2005 obdržela Prémii Otto Wichterleho.
Vydala sbírky básní A través de los senderos infinitos (Po nekonečných cestách, nakl. Estío, Miranda de Ebro, 1996), Desconcierto para peregrinos (Disharmonie pro poutníky, nakl. Ayuntamiento de Totana, Murcia, 2005) a Las estrellas de Copérnico / Koperníkovy hvězdy (Literární salon, Praha, 2017). Její básně a povídky vyšly ve španělských a českých časopisech.
Obdržela španělské ceny: Manuel Siurot (1994, Huelva), Ciudad de Miranda (1995, Miranda de Ebro), Gregorio Parra (2004, Murcia). Stala se finalistkou ceny Jovellanos (2016, nakl. Nobel, Oviedo). Prezentovala současnou českou literaturu na mezinárodních veletrzích (Mexiko, Kolumbie).
Překládá českou literaturu do španělštiny (Václav Hrabě, Viola Fischerová, Alexandra Berková, Jiří Kratochvil, Radka Denemarková aj.), přičemž se specializuje na překlad současné české poezie. Je editorkou a překladatelkou rozsáhlé antologie De sombra y terciopelo. Diecisiete poetas checas (1963–1988) / Ze stínu a sametu. Sedmnáct českých básnířek (1963–1988), Vaso Roto, Madrid, 2021. Od roku 2004 pořádá v Praze cyklus Luces de Bohemia, zaměřený na šíření španělské a hispanoamerické literatury v ČR a na podporu kulturní výměny.

 

ELENA BUIXADERAS (* 9. 8. 1969, Murcia, España)

Vivió y creció en Vitoria. Estudió Ciencias Físicas en la Universidad del País Vasco y más tarde en Zaragoza. Vive en Praga desde 1996 combinando sus tares científicas y literarias. Terminó sus estudios de doctorado en la Academia de Ciencias Checa, y desde entonces trabaja como investigadora en el Instituto de Física, donde actualmente dirige uno de los grupos de investigación. En 2005 obtuvo el Premio Otto Wichterle.
Ha publicado los poemarios A través de los senderos infinitos (Estío, Miranda de Ebro, 1996), Desconcierto para peregrinos (Ayuntamiento de Totana, Murcia, 2005) y Las estrellas de Copérnico en edición bilingüe checo-española (Literární salon, Praga, 2017). Sus poemas han aparecido en diversas revistas literarias de España y en la República Checa. Ha obtenido los premios literarios: Manuel Siurot (1994, Huelva), Ciudad de Miranda (1995, Miranda de Ebro), Gregorio Parra (2004, Murcia). En 2016 quedó finalista del premio de poesía Jovellanos (Oviedo). También ha participado en ferias del libro internacionales (México, Colombia) presentando la literatura checa contemporánea.
Traduce literatura checa al español (Václav Hrabě, Viola Fischerová, Alexandra Berková, Jiří Kratochvil, Radka Denemarková, entre otros) y es especialista en poesía checa contemporánea, siendo editora y traductora de la extensa antología de poesía checa De sombra y terciopelo. Diecisiete poetas checas (1963–1988), Vaso Roto, Madrid, 2021. Desde 2004 organiza en Praga los encuentros literarios Luces de Bohemia, dedicados a difundir la literatura española e hispanoamericana en la República Checa y a fomentar el intercambio cultural.

 

Elena Buixaderas – ukázky ze sbírky Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla

 

– – –

A veces una mirada es un mundo
lleno de preguntas no pronunciadas
una lengua confusa
que otra mente interpreta como necesita
En un segundo
se pueden decir muchas cosas
sin palabras
se puede acelerar un corazón
o encoger un estómago
Pero está el miedo
a no saber leer
a descifrar sólo un deseo propio

 

– – –

Někdy se svět vejde do jednoho pohledu
plného nevyřčených otázek
do zmateného jazyka
který si jiná mysl vykládá dle potřeby
Ve vteřině
je možné beze slov
vyslovit mnoho věcí
může se zrychlit srdce
nebo stáhnout žaludek
Ale zůstává strach
z neschopnosti číst
z rozluštění jen vlastního přání

 

El loro

Mientras él
con doce años
pedía un loro
por su cumpleaños
ella dejaba atrás
una de sus vidas
y aterrizaba en este país
con el futuro en una maleta
Ese loro
le dio por fin la medida
del tiempo
que ella le llevaba de ventaja

 

Papoušek

Zatímco on
si ve dvanácti letech
přál k narozeninám
papouška
ona nechala za sebou
jeden ze svých životů
a přistála v této zemi
s budoucností v jednom kufru
Ten papoušek
jí konečně napověděl
časovou míru
o jakou před ním měla náskok

 

– – –

Ella no se atreve
a confesarle
que lo adora
ni a contarle
que ya no podrá tener hijos
y que cuando mira de cerca
su rostro de guerrero griego
ve desgranarse todos esos óvulos
que aún le quedan
y que ya anidarán en el vacío

 

– – –

Neodvažuje se
mu přiznat
že ho zbožňuje
ani mu povědět
že už nemůže mít děti
A když se zblízka podívá
na jeho tvář řeckého válečníka
vidí všechna svá zbývající vajíčka
jak se vylupují
a zahnizďují už jen v prázdnu

 

– – –

Ese cuerpo
con el que ha convivido
tantos años
comienza a marchitarse
despacio
y desea ser otro
Quiere tener otros ojos
y otros labios
Respirar el mundo
a través de otra piel
Ser ese guerrero
que la naturaleza no le permitió
En silencio
y desde la distancia
desea abarcar la vida con sus brazos
Caminar con sus piernas y a su ritmo lento
elevarse sobre la tierra
y dejar atrás lo que fue

 

– – –

Toto tělo
které obývala
tolik let
začíná pomalu
uvadat
a přeje si být jiné
Chce mít jiné oči
a jiné rty
Dýchat svět
skrze jinou kůži
Být tím válečníkem
jakého jí příroda nedopřála
V tichu
a z dálky
si přeje sevřít život jeho pažemi
Kráčet jeho nohama a v jeho pomalém rytmu
vznést se nad zem
a zanechat za sebou to co bylo

 

– – –

A miles de metros de altura
volando sin sentir gozo
el aire hace añicos un sueño
Ella lleva sus pantalones
y sus zapatillas
su camiseta
Se ha cortado un poco el pelo
para parecerse a él
Se lo lleva con ella
en su propia imagen
para no perderlo
porque no sabe
si él estará
cuando regrese

 

– – –

V tisíci metrech výšky
letíc bez pocitu potěšení
vzduch drtí na padrť sen
Vzala si jeho kalhoty
a jeho tenisky
i jeho tričko
Aby se mu podobala
zkrátila si trochu vlasy
Vzala si ho s sebou
ve své podobě
aby ho neztratila
protože neví
zda až se vrátí
on tu ještě bude

 

– – –

En aquel viaje
ella besó a otro hombre
y ya nada volvió a ser igual
Al regresar dejó de buscarlo
y comer con él se convirtió en una
rutina
de la que ya no esperaba nada
La hermosura de su cuerpo
se quedó hueca
armadura sin guerrero
Él aún podía remediarlo
pero ignoraba
que el amor se encoge
con cada olvido
y el deseo se transforma en ira
cuando permanece deshabitado
Ella se sentó a la mesa
comió sola aquel día
Y perdió la fe

 

– – –

Na jedné cestě
políbila jiného muže
a už nic nebylo jako dřív
Po návratu ho přestala hledat
a obědy s ním se změnily
v rutinu
od níž už nic neočekávala
Krása jeho těla
zůstávala prázdná
jak brnění bez válečníka
Mohl ještě vše napravit
ale netušil
že s každým zapomenutím
se láska smršťuje
a že neobydlená touha
se proměňuje v hněv
Onen den si sedla ke stolu
jedla sama
A přestala věřit