Zdeňka Pospíšilová – Luz adentro, 2021, edice Ouvertury

Básnická prvotina Luz adentro Zdeňky Pospíšilové je návratem k původním krajinám a slovům, která dokážou obsáhnout něhu, rozechvělost a tíhu, nejen tu vlastní, ale i tu sdílenou a předávanou. Autorka dokáže vmžiku přestavět scénu a do harmonické krajiny vpustit neklid, vyslovit otázky, kterými odkryje mnoho vrstev najednou. Básně se často dotýkají manželství, mateřství, dětství, rodových kořenů, přičemž z nich promlouvá touha pravdivě vidět, pojmenovat, porozumět. Zvláště vztah k manželovi a dětem je ohledáván pečlivě, zralým pohledem, připraveným unést, co je potřeba, s oproštěností a zároveň vysokou citlivostí. Svůj význam dostávají nejrůznější detaily, běžné předměty a zejména přírodní motivy. Příroda v autorčině podání totiž člověka zvláštním způsobem podpírá a sytí krásou.
(Tereza Šustková)

Curriculum Vitae – ze sbírky Luz adentro

ZDEŇKA POSPÍŠILOVÁ (* 5. 10. 1987, Boskovice)

Je absolventkou Gymnázia Boskovice. Studovala dva roky španělskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, odkud na jeden semestr vycestovala na Facultad de Filosofía y Letras na Universidad Autónoma v Madridu. V roce 2020 absolvovala informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tam také žije a pracuje jako knihovnice Biskupského gymnázia. Poezii dosud publikovala časopisecky (Tvar, Host, Divoké víno). Její básně se objevily v Nedělní chvilce poezie. Uspěla v několika literárních soutěžích: Hořovice Václava Hraběte (2012), Literární Haná (2012), Literární soutěž Františka Halase (2016) a Seifertovy Kralupy (2019). Působí jako redaktorka poezie na literárním serveru Písmák. Je členkou divadla hudby a poezie Agadir. Básnická sbírka Luz adentro je jejím básnickým debutem.

Zdeňka Pospíšilová – ze sbírky Luz adentro

 

Hřebíky

z hřebene drolíš hřebíky
lámeš si zuby o slova
naděje nebo modlitby

bolí
říkáš

uvízl jsi
v citlivém bodě

bolí to rázem chodit po pevnině
když všechny lodě
kotví v docích

 

Bílý den

děcko rozkleplo vejce
o hřbet noci
za městem polehává
bílkový kal

pijeme bílou kávu
jíme bílý chléb

 

Zaříkadlo

vodě přisoudila labuť
vzduchu hada – s jazykem
jak roztřepeným štětcem

všechna zvířata nakreslila

vrtěla myšlenkou v pase
tanečnice hula-hop

 

Luz adentro

se fue la luz

bledne den
podobný fotografii
z dávné rekreace u moře
schovávané
ve změti jiných vzpomínek
v krabici od bot

umlká den
jak tvoje starost v telefonu
když ji přijmu

den je pak konečně prázdný

co bylo
nás provází na lůžko

la luz sigue adentro

 

Dům

Ivanu Blatnému

myslím na dům
s krytou verandou
a dřevěnou lavicí na ní

prší
v zahradě jabloň
nabírá náručí déšť

kontury větví
zdobené
jak krajkou svatební perník

v dálce rumpluje
zašedlá fošna o plot

je po plodech
odlévám z lijáku dům
a na verandu stavím
lavici ze smrkového dřeva

 

Všechno pasa

duolingo tě naučilo
ukazovat záda
i ve španělštině
říkáš nada

ptám se qué pasa
odpovídáš všechno pasa

ještě nevíš že pasar
má víc významů