Literární salon

Literární salon

Literární salon

Vydavatelství    Čtení / Festivaly    V médiích    Salony na Loretě Kontakt    O nás    Sponzoři   Z historie LS

 

 

Jan Nepomuk Piskač – Počítání oveček (hightech haiku), 2020, edice Ouvertury

POČÍTÁNÍ OVEČEK, stOVEČKA jehňátek, úTVORŮ dovádivých a skotačivých, které se otrkávají na pastvách dětských říkánek, jazykových hrátek a skopičin a čím dál průrazněji buší beranidlem na nebeské brány lyriky, erotiky a magie.
Zprvu nezávazné rýmování nabývá naléhavosti magického zaříkání a na původně nevinnou hru s fantazií se nabalují vidiny násilí, smrti a erotiky. Zvyšující se počet kusů dobytka evokuje stádo vedené na porážku, z jazykolamů se vynořují motivy genocidy („letí tři sta třicet tři a víc/ tisíc stříbrných střel z srebrenic/ z poct sbít pro sny z bosny náhrobek/ ovcí osmi osminásobek“). Sevřená struktura a výrazná zvukovost pravidelných veršů buší do spánků rytmem sudokopytnického marše, nedává spát a nepřináší úlevu, leda za posledním stým číslem, odkud už čtenář musí počítat sám.

 

Curriculum Vitae – ze sbírky Počítání oveček (hightech haiku)

JAN NEPOMUK PISKAČ (*25. 2. 1976, České Budějovice)

Jan Nepomuk Piskač, rétor, tribun a truvér, učitel výrazového přednesu a zpěvu, autor a aktér tzv. translatologických recitálů, frontman šansoNOVÝCH reBRELů, absolvent lycea v Dijonu a autorského herectví na DAMU, žák Ivana Vyskočila a vyznavač Tadeusze Kantora, jarmarečník a barman, obecní zastupitel, manžel a královsky bohatý otec tří dcer, žije a pracuje v Českých Budějovicích a na Římově, www.facebook.com/verbarium.

 

Jan Nepomuk Piskač – ukázky ze sbírky Počítání oveček (hightech haiku)

 

I

Prvni ovce kraci
pres
vodu/Nespim,a
to z toho
duvodu/Ze se za
ni divam
ukosem/Jako ve
snach,prece
vzhuru jsem//
(
První ovce kráčí přes vodu
Nespím, a to z toho důvodu
Že se za ní dívám úkosem
Jako ve snách, přece vzhůru jsem
)

 

 

XVIII

Zaslo slunce za
dnem,za kym
ja?/Za cim
svetlem vydam
se vstric
tmam?/Noci!Jiz
se beru dat se
Ti/Za ovcemi bez
dvou dvaceti//
(
Zašlo slunce za dnem, za kým já?
Za čím světlem vydám se vstříc tmám?
Noci! Již se b-e/é-r/ř-u dát se Ti
Za ovcemi bez dvou dvaceti
)

 

 

XXXVIII

Osmatriceticlenn
y dav/Ne
hnid,vsi,blech
psu,koz,hus,krut,
krav/Dri,mri,tuz
se,krus se,dus a
dav/Radim
zabekat jim na
pozdrav//
(
Osmatřicetičlenný dav
Ne hnid, vší, blech psů, koz, hus, krůt, krav
Dři, mři, tuž se, kruš se, dus a dav
Radím zabékat jim na pozdrav
)

 

 

LXVII

“V honitbe,“di
pastyr,“zda se
mi/ovcak jako
lisak
honeny.“/Jak ma
baca nebyt
obscenni/s
sedesati sedmi
ovcemi.//
(
„V honitbě,“ dí pastýř, „zdá se mi
ovčák jako lišák honěný.“
Jak má bača nebýt obscénní
s šedesáti sedmi ovcemi.
)

 

 

LXXXV

Ve vlnach vali se
dobytek/Sladke
sny posila do
kytek/Roz(n)e(st
)zna spani me
rozbite/Na tri
sta ctyricet
kopytek//
(
Ve vlnách valí se dobytek
Sladké sny posílá do kytek
Roz(n)e(/é)(st)zná spaní mé rozbité
Na tři sta čtyřicet kopýtek
)