Vydavatelství Čtení / Festivaly V médiích Salony na Loretě | Kontakt O nás Sponzoři Z historie LS |
Tomáš Gabriel – Tak černý kůň tak pozdě v noci, 2012, edice Ouvertury Je mýtus něčím, co nás předchází, nebo spíš něčím, co očekáváme? Bylo by možné prostě říci, že mýtus je pouze naší nostalgií nafouknutá banální minulost a reálný význam pro budoucnost je někde na úrovni placeba. Poezie nám, ale na tuto otázku dává jinou odpověď: Objevuje podstatu mýtu ve věcech samých, nikoli v jejich historickém významu. Jako by odpovídala už tím, že se podvoluje spíše fikci, přirovnání, formě převlečené za obsah a obsahu převlečenému za formu než prosté odpovědi. Už v tomto přístupu poezie ke světu je cosi hluboce ironického, co si povzneseného nad skutečnost, nad odpověď jako možnost, jak skutečně odpovědět. Poezie Tomáše Gabriela se snaží si tuto ontologickou ironii uvědomovat, a pokud někde zachází do přílišné konkrétnosti, je si vědoma napětí, které tím vzniká. |
Curriculum Vitae – ze sbírky Tak černý kůň tak pozdě v noci TOMÁŠ GABRIEL (* 17. 1. 1983) Narodil se v Kuchaři u Berouna, ale v posledních letech žije v Rosicích u Brna. Po Střední průmyslové škole elektrotechnické v Praze studoval na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje jako softwarový analytik v Brně. Od roku 2001 publikuje básně, povídky a kritiky na internetových serverech totem.cz a písmák.cz. Básně mu vyšly v časopisech Host, Tvar, Dobrá adresa a v almanachu Pavučina slov. V roce 2009 založil elektronický časopis o internetové literatuře Kafe, kde působí jako šéfredaktor. |
Tomáš Gabriel – ukázky ze sbírky Tak černý kůň tak pozdě v noci
Obraz Od narození visí ti
Malebné plátno V krajině bez jediné hory a na něj pokládám své plátno Nic už tu neroste Na spodní okraj rámu dosahuje tráva
Půlnoc a vítr Byla už sotva nedělní noc, Vyšla jsi malátně na verandu, Ráno tě našli v tom keři.
Polovina Půlnoční bouři jsem neviděl – – – Když zapadla i ta poslední
Utopie Tak černý kůň tak pozdě v noci?
Případ Zapálil si a řekl: Nedopalky cigaret dokonce i noviny s rozhozeným hřbetem vrah po sobě nezanechal Všechen ten dokonalý spěch
Nálezné Na místě, kde měl mít dům můj známý, Bál jsem se ztuhlou spoušť pokusit povolit, Se špinavou namířenou hlavní Uprostřed na boku ležel klavír,
– |